Hlavní závěry největšího známého šetření na toto téma jsou:
Zaměstnanci dokážou produktivně pracovat i odkudkoli mimo kancelář, největší problémy měly překvapivě mladší generace
• Flexibilita a možnost sám si zvolit místo pro práci nabývá na významu, osobní interakce v kanceláři je však stále z mnoha důvodů zásadní
• Kanceláře tak budou rozhodně potřeba i do budoucna, jen se změní jejich účel: budou hlavně místem pro spolupráci, budování vztahů, vzdělávání či podporu kreativity a inovací
Pojem pracoviště se zkrátka již nevztahuje pouze na fyzické umístění, budovu, ve které firma má svou kancelář. Jde spíše o celý ekosystém zahrnující různá místa včetně těch virtuálních, odkud mohou lidé pracovat podle svých aktuálních potřeb, druhu práce, nároků na pohodlí nebo třeba požadavků na technické vybavení. Vše lze zastřešit jedním pojmem: flexibilita.
Mnozí zaměstnanci i během karanténních opatření bez přerušení pracovali z domova, a tak otázka, kterou si s uvolňováním restrikcí aktuálně kladou, není, zda se vrátit do práce, ale zda se vrátit do kanceláře. Nutnost dodržovat bezpečnou vzdálenost i nadále omezuje počet lidí, kteří mohou být na pracovišti v jednom okamžiku přítomní, a tak část zaměstnanců musí stále pracovat na dálku.
Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor, Cushman & Wakefield: „Firmy si díky tomu uvědomují, že někteří zaměstnanci takto mohou alespoň zčásti úspěšně fungovat trvale. Proto i do budoucna počítají s flexibilním přístupem.“
Práce z domova přinesla lepší spolupráci i produktivitu
Přes to, že přechod na práci z domova byl ve spoustě firem velmi rychlý a že mnozí zaměstnanci pro ni neměli ideální podmínky, produktivita práce tím nijak neutrpěla, naopak.
Překvapivým zjištěním je, že se i při práci na dálku podařilo nejen udržet, ale dokonce zvýšit efektivitu spolupráce s kolegy v týmu. Napomohly tomu technologické nástroje, jejichž používání se stalo naplno využívanou samozřejmostí. Také produktivita jednotlivců zůstala zachována a lidé se přes ne vždy lehkou situaci v domácnosti dokázali dostatečně soustředit na svůj výkon. Pravděpodobně k tomu přispěla i důvěra ze strany nadřízených, že lidé odvedou svou práci, kterou pociťovalo celých 90 procent respondentů. Stejně tak zaměstnanci projevili důvěru v to, že vedení jejich firmy současnou krizi zvládne. Nicméně bezděčná výměna informací mezi kolegy se e-komunikací nahradit nedá.
Problémy překvapivě hlásí spíše mladší generace
Za jednu z hlavních nevýhod práce na dálku je v průzkumu označována nemožnost osobnějšího kontaktu s kolegy; za dostatečný ho během práce z domova považovalo jen něco přes polovinu respondentů. Tento kontakt je přitom extrémně důležitou součástí toho, jak dobře se zaměstnanec v práci cítí. Chybělo také napojení na firemní kulturu, již lze bez fyzické přítomnosti na pracovišti těžko zprostředkovat, a možnost osobního i profesního rozvoje. I když se zefektivnila spolupráce, platí to hlavně pro práci na konkrétních úkolech, ne pro kooperaci, jež umožňuje neformální učení, mentoring, předávání zkušeností.
Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor, Cushman & Wakefield: „Zvláště u juniorních pozic hraje možnost průběžné interakce se zkušenějšími kolegy nezastupitelnou roli. Méně zkušení zaměstnanci potřebují ty seniornější pozorovat při práci, mít jejich osobní dohled, dostávat od nich zpětnou vazbu. Tyto možnosti jsou bez přímého kontaktu samozřejmě omezené a pociťují to sami dotčení zaměstnanci. Je to tedy protiargument proti rovnítku, jež se často klade mezi generace Y a Z a práci na dálku.“
Výsledky průzkumu potvrzují, že pro mladší generace představuje práce na dálku větší problém než pro tzv. baby boomers: překážky uvedlo 70 procent příslušníků generací Y a Z, u baby boomers to bylo 55 procent. Roli hraje několik externích faktorů: u generace Z (pod 25 let) je méně pravděpodobné, že jejich bytová situace umožňuje adekvátní prostředí pro soustředěnou práci. Příslušníci generací X a Y (tedy mezi 26 a 55 lety) jsou také samozřejmě často rodiči mladších dětí, takže pro ně další překážku v práci z domova představovala nutnost péče o ně.
Největším problémem při současném způsobu práce je schopnost udržet si po celý den dostatek energie pro práci. Pocit celkové pohody trpí tím, že jen malou část dne se lidé nevěnují práci. Chybí předěl mezi pracovním a volným časem, který běžně představuje dojíždění, jež přirozeně odděluje obě části dne a umožňuje mezi nimi přepnout. Ztratilo se i fyzické oddělení práce od domova. To má samozřejmě dopad na duševní i tělesnou pohodu a je potřeba, aby nadřízení zaměstnancům opakovaně připomínali, že nemusí být k dispozici a on-line 24 hodin denně a sedm dní v týdnu.
Lepší využití prostoru, času a technologií
I přes zmíněné potíže, které s sebou práce na dálku přináší, se význam flexibility a možnosti pracovat odkudkoli zvyšuje a tento přístup se tak stane běžnou součástí fungování mnoha firem. Bude tomu tak i z praktických důvodů, kdy situace ještě nějakou dobu neumožní návrat plného počtu zaměstnanců na pracoviště, zároveň si tuto možnost flexibility přejí téměř tři čtvrtiny respondentů průzkumu.
Glyn Evans, vedoucí oddělení projektového řízení a developmentu v České republice, Cushman & Wakefield: „Pro firmy to může být příležitost. Je jenom potřeba si připustit, že pracoviště již není jen jedna fyzická lokalita, ale celý ekosystém různých míst a způsobů práce, jež reagují na rozdílné potřeby, fungování a požadavky zaměstnanců. Přichází čas na novou koncepci využívání prostoru, času a technologií, který v důsledku může zvýšit výkonnost lidí a celé firmy.“
Celý průzkum The Future of Workplace je k dispozici na našem webu.
